Heroes 7
Heroes 6
Heroes 5
Heroes 4
Heroes 3
Heroes 2
Heroes 1
Dark Messiah
Fórum

Heroes Centrum - Česká centrála pro sérii HoMM

Heroes Centrum banner

- ETERNEE -

    Chtěl bych vám vyprávět dávno zapomenutý příběh, příběh plný lásky i nenávisti, neštěstí i naděje, boje i míru. Chtěl bych všem lidem, elfům, trpaslíkům, skřetům i entům připomenout, že jejich historie nespočívá jen v rámci Tolkienovy Středozemě, ale že jejich kořeny sahají až do dob vzniku samotného světa. Nech» ožijí legendy bájných čarodějů, krásných elfů i všemocného zla, proti kterému nemá nikdo šanci. Ale stalo se něco, co Temnota neočekávala, zrodil se hrdina…

    Na samém počátku byla země všemi bytostmi nazývaná Jahhoo. Žádní bohové ani mocní čarodějové tuto zemi neovládali, v nekonečném společenství přírody spokojeně žilo pár kmenů lidí. Ti osídlili nížiny, vysočiny, hory, skály, nehostinné pouště, ostrovy i moře. Všichni žili v míru, příroda nebyla ničena, takže neměla důvod tuto milou lidskou civilizaci zničit. Ale vše nemělo trvat dlouho.

    V hlubokých horách, v pohoří Kav, v nejzápadnější části Jahhoo, žil kmen Kremlů. Žili v izolaci, kromě pár obchodních jednání se o ně nikdo nezajímal a oni se nestarali o ostatní. Spokojeně si žili v horách a dolovali drahé kameny. Pro svůj menší vzrůst byli nazýváni trpaslíci. Jejich vládce, bohatý král Ofrun, stále shromažďoval bohatství, o jeho pokladnicích se napovídalo mnoho pověstí, ale ten nás teď nezajímá. Mnohem důležitější v našem příběhu je jeho syn Kin. Jeho hamižnost neznala mezí. Svému lidu byl opravdovým otrokářem, nutil chudáky trpaslíky kopat tak hluboko, jak jen to šlo, až se prokopal moc daleko…

    Jako každý den i dneska statný Frago odešel se svými druhy z vesnice Saahn kopat do jihovýchodní části Kavu. Jeho matka měla v noci strašný sen, nechtěla ho dnes pustit, ale on se jí vysmál, přesvědčil ji, že se mu nemůže nic stát a kvapně odešel. Neslyšel už matčino požehnání. Před skalou se pozdravil se starým známým dozorcem Kohlem, vyfasoval krumpáč a šel vstříc temným hlubinám Kavu. Byl pyšný na to, že jejich důl je vůbec nejhlubší z celého světa, a že mu jeho vládce, mocný a statečný Kin, vyhraňuje veškerou svou pozornost. Spolu s Nafrem, kamarádem z dětství, nasedli do vozíku a vyjeli vstříc hlubinám. První dvouhodinovka proběhla jako každá jiná, po krátké přestávce se se zpěvem na rtech pustili s ještě větší vervou do práce. Asi za půl hodiny Nafr narazil na něco pevného. Pomyslel hned na silnou vrstvu drahokamů a vší silou udeřil do neznáma. Ozval se pronikavý zvuk, který ohlušil všechny obyvatele kmene Kremlů. Povídá se, že byl slyšet po celé Jahhoo. Když se Frago probral z bezvědomí, první co spatřil, byl zlomený krumpáč hluboko vražený do skály. Po pečlivějším prozkoumáním objevil mezi krumpáčem a stěnou Nafra. Takto rozmašírované tělo ještě náš silný a statečný rek neviděl, takže se pozvracel. Poté, co se vzpamatoval, uchopil svou rodinnou válečnou sekyru a rozhodl se řádně zatočit s tím démonem, který toto jeho kamarádovi způsobil. Jako Nafr narazil na pevnou, lesklou plochu, ve které se rýsoval malý škrábanec jako věčná vzpomínka na Nafrův krumpáč. Netrvalo to dlouho a ze škrábance se stala puklinka, z puklinky puklina a z pukliny docela velká díra. Frago se na svoji práci s uspokojením podíval. Teď už jen zbývalo posvítit si do té temnoty tam pod ním. Poslední, co na tomto světě uviděl, byl šeredný škleb a ruka s ohnivou koulí na dlani…

 

*

 

    Dávno jest tomu, co se Zlo dostalo na povrch Jahhoo, dávno tomu, co se poprvé v historii světa všechny lidské kmeny spojili, aby zahnali Temnotu tam, kam patří. Nejdříve byli vyhubeni trpaslíci. Jen pár, co rychle po prvním nečekaném výbuch sopky utekly na východ, se zachránilo. Mocný král Ofrun i jeho syn Kin padli. Netrvalo to dlouho a mocné temné plameny porazily veškerý odpor na Jahhoo. Příroda byla zdevastována, nedokázala se ubránit nejsilnějšímu živlu. Jen pár ubohých skupinek lidí se usadilo hluboko v zemích. Jako by to nestačilo i tento zbytek mírumilovné civilizace se začal hádat a malá skupinka nakonec byla vyhnána do ještě hlubších nor v zemi. Za mnoho let se jejich těla znetvořila, jejich mysl otupila a krvežíznivost objevila. Byli pojmenováni skřeti. Dodnes nikdo nedokázal zjistit, co se vlastně tenkrát stalo, ale Temnota opustila Jahhoo a na povrchu opět zavládlo světlo. Příroda se opět chopila vlády, ale nezapomněla. Lidi na povrch nepustila.

 

*

 

    Jednoho krásného letního dne se brzo ráno probudil mladý, teprve dvěstěšedesátiletý elf Hi-nai. Nemohl spát, protože mu minulý večer jeho otec vyprávěl o svých předcích, kteří museli několik generací čekat pod povrchem Jahhoo, než se příroda nechala uprosit a pustila lidi ven. Aby se už nikdy nestala ta hrozná příhoda se Zlem, vybrala si příroda pár vyvolených, kterým dala moc nad zemí, vodou, ohněm i větrem, a přikázala jim chránit pokoj a mír na Jahhoo. Tak vznikli první čarodějové.

    Sám díky své matce poznal ochránce vody, mocného elfa Kar-noha, který ho naučil mnoho triků. Teď během ranního tréninkového běhu mezi masožravými Casanophites přemýšlel o tom, co mu moudrý čaroděj řekl. Podle něj jeden čaroděj zradí, podlehne moci Temna a na Jahhoo zavládne opět doba teroru. Lehkomyslný Hi-nai se mu vysmál. V dnešní době jeho lid trápily spíše problémy se skřety, kteří nečekaně začali vylézat z nor a napadat lidi i jejich zkříženou rasu s přírodou – elfy. V dnešní době se mu už ani nechce věřit, že v dávných dobách panoval všude ve světě mír.

    Po krátké rozcvičce přišel do rodinného stromu na snídani. Jeho dvojnásobně starší otec právě přejímal zprávu od skřivanů. Najednou se zamračil a zavolal na Vohna, Hi-naiho strýce. Vedli spolu dlouhý rozhovor plný nespoutaných vášní a záchvěvů hněvu. Nakonec spolu odešli na týdenní sněm do údolí. Náš elfí hrdina si myslel, že se jedná jen o další problémy se skřety a víc se už o to nezajímal. Po obědě vyrazil sám na plánovaný lov veverek ryšavých, na kterém se potkal se svými kamarády, taktéž bez otců. Zrovna, když už číhal na svoji třetí kořist, která by mu zajistila vítězství a určitě i obdiv všech elfek, celým lesem zazněl skřetí roh. Vypukla panika. Zaujmutí pozic byla otázka minuty. Celý les se chystal na střet s obávaným nepřítelem. Nastalo ticho jen občas přerušené krátkým pláčem vystrašených děcek. Za chvíli se ozval další roh, potom další a další a pak to vypuklo. Byla to velká a krvavá bitva. Skřeti umírali po desítkách, ale na pevnou obranu se valili stále další a další, až byla prolomena. Nyní přišli na řadu váleční druidi, chlouba elfského válečnictva. Jejich kouzla nepřítele ochromila a stále zraňovala. Pak ale přišla skřetům na pomoc síla, kterou nikdo z elfů nečekal – trolové. Po skupinách se vehnali do lesa a ničili vše, co se jim dostalo do dosahu jejich kyjů. Nebylo výjimkou, že v návalu krvežíznivosti zabili i pár skřetů. Porážka elfů se blížila.

    Hi-nai spolu s rodinou hlídal okolí svého rodinného stromu, v kterém se zatím kromě pár zatoulaných skřetů, kteří byli hned za opovážlivost odměněni šípem do oka, nic nedělo. Hlavní řež byla před radnicí. Marně Hi-nai přemlouval svého otce, který se rozhodl jít armádě na pomoc. Nastala noc a do lesa se přiřítili další skřeti. Druidové přestávali odolávat a začali umírat. Elfská síla prudce klesala. Zazněl další roh, ale tentokrát ne skřeti, ale roh sousedního lidského kmene Opewů. Jejich jízda vtrhla do řad skřetů, kteří byli v mžiku rozprášeni. V čele jezdců se na zářivě bílém koni objevil Kar-noh a doporučil všem elfům, a» vylezou na stromy. Následně vyvolal obrovskou přílivovou vlnu, která až na pár trolů smetla většinu útočících skřetů. Nepřátelé začali zmateně utíkat. Opozdilé a tracené jedince dohnaly přesné šípy elfských lučištníků. Lesní národ se začal pomalu radovat z vítězství, když v tom v čele další vlny skřetů jel na ochočeném nosorožci Cwo-hai, čaroděj a ochránce magie ohně. Toto nikdo nečekal. Všichni čarodějové měli přece ochraňovat mír!

    Cwo-hai se rozjel proti Kar-nohovi. Ten se ho nebál ani trošku a poslal na něj spršku smrtonosných ledových úlomků. Zlý čaroděj kolem sebe vytvořil ohnivou auru, která je vypařila ještě dřív, než se ho vůbec stačily dotknout. Hole o sebe zadrnčely. Všechna vřava mezi skřety, elfy a lidmi jakoby zázrakem utichla a všichni se dívali na boj mezi čaroději. Starý Kar-noh už silami nestačil na mnohem mladšího a silnějšího Cwo-haio. Ledové spršky stále beznadějně narážely na ohnivý štít a až nakonec vodní čaroděj ztratil veškerou svou fyzickou i duchovní sílu a bezmocně se svalil na zem. Cwo-hai k němu přišel a položil mu ostří meče na krk. Les ztichl. Temný čaroděj mocně a vítězoslavně vykřikl a u»al Kar-nohovi hlavu. Elfové se dali na útěk.

    Když Hi-nai vyděl pád svého učitele a rádce, neslyšel úpěnlivé prosby své matky a rozběhl se vstříc nepřátelům. Vystřílel už všechny šípy, každý zasáhl svůj cíl. Meč mu byl vyrván, zbyla mu už jen dýka. První ránu schytal jeho bok. Krev vystříkla a on upadl do mdlob. Ještě stačil zarazit dýku do útočícího skřeta, ale bylo jich na něj moc. Lesní národ přišel o dalšího statečného bojovníka…

 

*

 

    Nyní bychom si mohli povědět,m proč se vlastně vydal Cwo-hai, ochránce ohně a jeden z největších obhájců míru, na temnou stranu. Vše začalo jedním příchodem domů z mágské rady a objevením prázdného paláce. Poslední dobou se mu přestávala krajina Kavu líbit, ale rodina ho přemluvila, aby zde zůstali. Dávno opuštěné doly byly stále uzavřeny mocnými kouzly, aby se Zlo opět nedostalo na povrch. On ale cítil, že ochrana slábne. Nyní, když nenašel svou rodinu doma, jeho první kroky vedly právě k ochranné bariéře. Nejdříve nalezl svou ženu. Ležela v propasti pod skalou hlavou k zemi a nehýbala se. Po bližším prozkoumáním objevil v hlavě své milované ženy malou zhnisanou dírku. Zavládl jím hněv a zloba. Přísahal, že zamorduje ty, co to způsobily. A tuto přísahu slyšela celá Jahhoo. Kouzelnou bariéru nenašel, místo ní objevil odsunutý balvan, který uzavíral vchod do osudného dolu. Vzpomněl si na příběh o statečném Vrahovi a slabě se usmál. Otvor do podsvětí byl rozšířen tak, že by jím mohl projít člověk. Neváhal ani vteřinu. Rozsvítit v temnotě bylo pro ohnivého mága otázkou okamžiku. A to mu pravděpodobně zachránilo život.

    Na poslední chvíli se vyhnul padajícímu meči, který držel jeho syn. Jeho tříletý syn, kterého ale vůbec nepoznával, protože měl fialovou hlavu s třemi rohama, čtyři ruce zakončené drápy a zelený ocas s ostrými ostny, pravděpodobně naplněnými jedem. Jeho syn ho asi také nepoznával, protože se na něj s mocným zařváním vrhl znovu. Èaroděj opět neváhal a vrazil svou magickou dýku do tělíčka svého syna. To se začalo rozpadat, až nakonec zcela zmizelo a místo něj tam zůstal akorát mírumilovně se tvářící nafialovělá pára. Cwo-hai se začal dusit a pára se ho zmocnila. Zlo si našlo další schránku…

 

    Temný čaroděj nejdříve podruhé zdevastoval okolí Kavu a nenechal nikoho naživu. Ostatní mágové se o této pohromě brzo dozvěděli a pečlivě se na démona připravili. A Cwo-hai to věděl. Úplně ztratil svou původní duši a jeho tělo teď patřilo Temnotě. V hloubi nitra ale stále existoval ten mocný a hodný Cwo-hai, který ale teď neměl vůbec žádnou moc.

    Znovuzrozené zlo v těle ohnivého mága dokázalo jeho schopnosti využít. Ohnivé firebally ničily vše živé i neživé a Temnota si libovala. Zničila asi čtvrtinu Jahhoo až se dostala k elfskému lesu, který ale elfové dávno opustili. Èaroděj se podíval na mohutné stromy a představil si je v čele své armády. Jeho malí a slabí skřeti mu nestačili. Rozhodl se přemluvit na svou stranu Werdyho, ochránce magie země.

 

 

Autor: Czernovski

 

  Komentáře
Jméno:

 

Text:

 

Ochrana proti spamu:
Napište číslici osm:
 

Sandro - 13.07.2012 | 16:09

Píšeš stylem, jakým se obvykle píší knihy - nechceš takových pár povídek vydat v nějaké knize?

killi - 30.03.2012 | 17:08

dobri den hraju tudle hru po prve.

Scipio - 16.04.2007 | 18:41

Good.

Kat - 28.03.2006 | 09:30

Tak už jsem jí konečně dočetl:-))
A musím říct,že předčila mé očekávání.Je totálně dobrá.

Kat - 15.02.2006 | 19:51

Tu tvoji jsem bohužel nečet,protože je to dost nečitelné,místo písmen jsou různé znaky,přečtu si to,až to bude normální,ale i tak jsi king.

Gothic - 15.02.2006 | 19:48

Blahopřeji i tobě, Czernovski, i když ty máš asi momentálně jiné starosti, jako maturitu a srůstání kostí :D, ale zdárně jsi se zařadil mezi těch málo z nás, kteří úspěšně dopsali povídku a zařadili ji na tyto stránky. Gratuluji.

 
Copyright © 2005 - 2019 Heroes Centrum