Heroes 7
Heroes 6
Heroes 5
Heroes 4
Heroes 3
Heroes 2
Heroes 1
Dark Messiah
Fórum

Heroes Centrum - Česká centrála pro sérii HoMM

Heroes Centrum banner

Ztráta dvou synů


Kapitola 1. – Quiver a Arien
Gyrien vstal. Bylo krásné ráno, plné slunečních paprsků, které prorážely sklem v okenicích a osvěcovaly jeho chatrč. Gyrien žil uprostřed Druidského Lesa, ve kterém bylo dostatek potravin pro to, aby uživil sebe a své dva syny. Právě on se staral o to, aby v celém lese a Elfském městě bylo pořád dost báchorek a pověstí.
Jeho synové už byli plnoletí. Arien, ten starší, byl kovář a koval v Elfském městě zbraně. Ten druhý – Quiver, byl po svém otci a pomáhal mu při lovu. Jeho zálibou byl boj. Každý den si vyjížděl do lesa zabít nějaké minotaury nebo kentaury, se kterými mělo vyhlášeno Elfí město válku již po dvě století.
Elfské město Dyraen bylo asi šest mil od jeho chatrče. On do města jezdil proto, aby mohl nakupovat a prodávat maso s kožešinami. Město bylo krásné, s rozlehlými, vysokými hradbami a stromy. Přes hradby bylo vidět pouze citadelu města a jeden obrovský strom. Elfové ho uctívali. Byl to strom života, ten, o kterém se tolik mluvilo v lidských básních, pověstích a příbězích. Právě on zaručoval tu bájnou nesmrtelnost elfů.
Gyrien šel ke svému stolu a jako vždycky tam našel chleba a med. Quiver mu pokaždé, jak vyjížděl na lov, přichystal snídani. A pak pobýval v lese až do stmívání. Vracel se minimálně s jedním kancem nebo srncem. Pak prodali maso a kůži a za výdělek si museli opravit střechu, do které zatékala voda. Neměli moc lehké živobytí, ale lepší žít tu, než žít ve městě a poslouchat řeči o Elfské nadřazenosti a ušlechtilosti jako Arien.
 

*

 

Ten teď musel dojít pro nějakou kovadlinu a ocel, protože měl nějakou rychlou zakázku od nějakého cizince, se kterým se potkal v hospodě. Musel udělat dalších dvacet mečů, aby měl zakázku hotovou ještě před stmíváním. Takže si musel pospíšit. Až to dodělá, čeká tu na něj ještě jedna zakázka – pro dřevorubce ze sousedství udělá padesát sekyr. Právě procházel kolem kasáren.
,, Ahoj příteli‘‘, oslovil ho lord Allen, paladin, který cvičil mladé vojáky, aby mohli vykonávat služby ve prospěch krále. Byl to elf – trochu namyšlený, ctižádostivý, ale přesto hrdý. Nedávno mu Arien ukoval dva tucty mečů, sekyr a palcátů. Dostal za to ale špatně zaplaceno.
,, Co potřebuješ‘‘, odrazil ho trochu tvrději než chtěl. Nedávno se totiž pohádali kvůli královské dceři Eleanoře. Arienovi se líbila a Allenovi také.
,, Potřebuji čtyřicet luků a dvě sta šípů. Chci tě poprosit, jestli bys neřekl svému bratrovi, …‘‘
,, Ne! Mého bratra do toho netahej. Sežeň si je sám. Pro tebe už nic dělat nebudu. Minule si mi za ně zaplatil jen polovinu slíbené ceny, takže si můžeš trhnout!‘‘
,, Nemyslím si. Trhnout si můžeš ty, protože je to na královo přání. A tím pádem ty nic nedostaneš a přesto to musíš vykonat‘‘, ušklíbl se na něj Allen.
,, Ty jeden…‘‘, rozzlobil se Arien a vrhl se na něj. Svalil ho na zem a pár mu jich vrazil, než je stačila odtrhnout stráž.
,, Tak‘‘, zasípal udýchaný Allen. ,, Tím sis to pěkně zavařil.. O tomto incidentu se určitě někdo dozví‘‘, řekl, mrkl na něj a odešel.

 

Kapitola 2. – Elfí znamení

Gyrien i Quiver se vydali do města za Arienem. Jakmile došli do města, uviděli ho. Seděl před svou kovárnou a nad něčím zarytě přemýšlel. Ve městě byl chaos, lidé pospíchali někam pryč.
,, Ahoj bratře. Nad čím tak hluboce dumáš?‘‘, ptal se ho Quiver.
,, Ale… Ten starej stupidní idiot si tu ze mě dělá blázny! A ještě ke všemu musím královi zadarmo udělat čtyřicet luků a dvě stovky šípů! No řekni, nezbláznili se?‘‘
,, Kdo prosím tě?‘‘,, No přece Allen!‘‘, zakřičel a odešel dovnitř.
,, Podívej, to, že on je nějaký divný přece nemá na tebe dopad, ne? A co ti lidi a elfové tam venku? Co se děje?‘‘, ptal se udivený Gyrien.
,, No, slyšel jsem, že nějaký elf uviděl v Druidském Lese pár lichů. Jeho společníky vyvraždili a on, jak prchal, uviděl ještě další kostlivce a zombíky. Ale nikdo tomu nevěří.‘‘
,, Ne? A co ti tam venku? Ti tomu taky nevěří?‘‘,, Ti možná jo, ale není jich mnoho.‘‘
Gyrien nakoukl z kovárny ven. Na nádvoří byl ohromný zmatek, lidé a elfové utíkali do svých domů, vojáci spěchali na své stanoviště a zavíraly brány, protože se elfská hlídka, co vyslal Allen ještě nevrátila.
,, Co druidové? Doufám, že ti se vrátili do hradu. Jestli by to byla pravda, to co se povídá, bylo by to pro druidy asi osudné.‘‘
,, O tom já nic nevím. Ale otče, ty tam žiješ! Nic jsi o tom neslyšel? O té armádě? Ono by to mohlo být pravděpodobné! Ze Strongholdu nemáme žádné zprávy po dobu čtyř měsíců! Od Castlu na východě také ne! Hrad Filo na západě a hrad Ilus jsou dobyty! Hlásila to hlídka, co se vrátila včera. A hlídka z Ghosy se ještě nevrátila! A hrad…‘‘
Z řeči ho vyrušil ohromný záblesk. Jakmile vyšli ven, ze Stromu Života uprostřed nádvoří vyšli postavy. Byly to duše elfů, těch, jež byli zabity v ostatních hradech násilím. Jeden z nich promluvil:
,, Obrovská armáda nemrtvých se šíří rychle k vám. Opevněte své hradby, připravte se na velké krveprolití. Vaši přátelé nedorazí, jsou mrtví. Střežte tento strom! Nedejte dopustit, aby ho nemrtví obsadili!‘‘. Jeho hlas byl zvučný, lidé i elfové ztuhli úžasem.
Duše elfů se rozplynuly a začalo pršet. Lidem chvíli trvalo uvědomit si, co se stalo. Zmatek se opět ujal vlády. Gyrien i jeho synové se dali do práce. Jestli je to pravda, co říkali elfové, budou potřeba zbraně. Spousta zbraní.


Kapitola 3. – Zrádce

Z lesa se najednou vyřítil druid a za ním čtyři zombie. Quiver vyšplhal na hradby a napjal tětivu. Poté ji pustil a šíp zasáhl zombíka do krku a ten padl mrtev. Elfové s úmyslem pomoci druidovi udělali to samé. Pár šípů vylétlo z hradeb a zasypalo zbývající zombie. Udýchaný druid doběhl k bráně, ta se mu otevřela a on spadl vyčerpaný, na zem za bránou.
Okamžitě se k němu přiřítili Gyrien, Quiver a Arien.
,, Co se stalo? Kde je zbytek druidů?‘‘, okamžitě se ptali.
,, Zabili je.‘‘, svěřil se udýchaný druid, sotva popadal dech. ,, Kdy? Kde je kolona nemrtvých?‘‘
,, Už se sem blíží.‘‘ V tom zareagoval Quiver a zavelel ostatním elfům a lidem, aby se vyzbrojili a připravili na bitvu o hrad.
Z lesa se vynořily obrovské haldy nemrtvých. Elfy a lidi zaplavila vlna strachu, někteří, pod vlivem lichů, kteří jim ovládli mysl, skákali dolů z hradeb nebo napadali své druhy. Na hradby přiběhl Allen.
,, Proboha! Co se to tu děje?‘‘, ptal se s otevřenou pusou. V tom přilétl šíp a zapíchl se Allenovi do ramene. Ten se s výkřikem zapotácel a skutálel se dolů ze schodů. A další šípy přilétly ze středu nemrtvé kolony. Bitva začala.
Druid se snažil pomáhat Quiverovi, sesílal kouzla na nemrtvé. Jakmile pozvedl hůl, oslnivý paprsek zasáhl kostlivce a ten se rozsypal. Elfové se snažili střílet do kostlivých lučištníků, by» jim to moc nepomohlo, protože málokterý šíp se trefil do lebky. Většina jich totiž prolétala skrz a tak zasahovala zombie.
Boj byl dlouhý. Zombiím se povedlo prorazit za pomocí lichů bránu a tak se střetli s tanečníky meče. Elfové proti neohrabaným a hloupým zombíkům měli přesilu, přesto jich ubývalo. Na hradbách lidé s elfy pomalu mizeli a tak už zde zbyla jenom hrstka lučištníků, kušníků a Quiver, Arien a Gyrien s druidem.
,, Quivere, podrž to zde, my dojdeme do citadely a do kasáren pro pomoc!‘‘, navrhli už udýchaní a vyčerpaní Arien a jeho otec. ,, Dobře, pokusím se‘‘.
Oba seběhli hradby, Arien ještě stačil podřezat jednoho temného jezdce a dva liche, kteří nedávali pozor a věnovali se týrání jednoho malého elfa.
Quiver opět vystřelil. Odnesl to jeden zombík, který se snažil dohonit bezbranného elfa. Druid se začal smát. Quiver se na něj vyděšeně podíval a v tom spatřil, jak se druid pomalu proměňuje v liche. Než stačil cokoliv udělat, lich si přivolal meč a probodl ho.
,, Jak… Jak jsi… Jak to?‘‘, zašeptal Quiver a padl na zem.
,, No. Věci začínají být pořád prostší. Lichové se snadno promění v magické bytosti a ti hloupí druidové si ničeho nevšimli! Jakmile se nemrtvá kolona dala na pochod, stačilo ty zmetky jenom odklidit.‘‘, zasmál se lich. ,, Jméno mé je Isaac. A to teď uslyšíš jako poslední. Je čas zemřít, mladý hrdino.‘‘
Lich odhodil meč, pozvedl své kostnaté ruce a zabořil je Quiverovi to hrudi. Ten začal strašlivě řvát a kroutit se. Lich se začál smát. Najednou kolem něj proletěl šíp. Lich se otočil a zabořili se do něj dva meče. Rozplynul se.
,, Quivere! Quivere!‘‘, zatřásl s ním jeho Gyrien. ,, Otče. Tak rád tě vidím… Naposled.‘‘ ,, To neříkej!‘‘, zašeptal se slzami v očích. ,, Já… Já…‘‘. Quiver to nestačil doříct. Zemřel.


Kapitola 4. – Ztráta dvou synů

Arien se roztřásl. Hněv s ním cloumal tak prudce, že se otočil a vběhl do kolony nemrtvých.
,, Neee! Ariene!‘‘, zakřičel na něj Gyrien. Arien se jenom ohlédl a podřezal nejbližšího kostlivce. Další dva zombíci se na něj vrhli, ale on je stačil probodnout. To v řadách nemrtvých vyvolalo značný rozruch. Ti kostlivci, kteří si hráli se zbytky lidských vojáků se otočili a rozběhli se k Arienovi. Ten si vzal štít a tím vykryl jeden sekáček. Zombík po něm skočil, ale Arien ho stačil seknout přes záda a ten se skácel. Kolem Ariena se utvořil kruh.
Gyrien popadl luk a střelil do liche, co se ho snažil napadnout zezadu. Kruh kolem Ariena se stále zužoval. Už zbývalo zabít pár lichů, trochu zombií a kostlivců. Už zde nebyl žádný temný jezdec ani upír. Ale nebyl tu ani jeden člověk – všichni padli v boji. Zbyla tu hrstka elfích lučištníků a tanečníků meče. Také tu byl ještě jeden jednorožec.
Arien podřízl zombíe, které se k němu hnaly. Štítem vykryl šíp, co na něj letěl. Zbytek nemrtvých se dal na ústup. Ale jeden zůstal. Byl to Isaac.
,, Jak to, že ještě nejsi mrtvý?‘‘, zařval na něj Arien. Lich se jen usmál a vztáhl k němu ruce. Arien pustil meč. Padl na kolena, nemohl popadnout dech. Gyrien střelil do liche šíp, ale netrefil se. Lich se pomalu přibližoval k Arienovi, až u něj byl na krok daleko. Vzal meč a probodl Ariena.
,, Tohle je můj oblíbený způsob zabíjení. Lidé při něm ještě žijí, takže je ještě můžu mučit. A tak krásně při tom řvou!‘‘, liboval si lich.
,, Ty šmejde!‘‘, zařval Gyrien a opět natáhl luk. Tato střela už byla přesná. Lich zařval, až popraskaly okna blízkého domu a zmizel. Teď už nadobro.
,, Ariene… Prosím, alespoň ty mi zůstaň. Když i Quiver je mrtev.‘‘,, Nemůžu, otče. Cítím, že do mě… do mě pustil nějakou magii…‘‘
Arien začal strašlivě řvát, zmítal se bolestí. ,, Zab mě, otče! Udělej to! Prosím! Udělej to!‘‘
Gyrien se na to nemohl dívat. Jeho syn se začal měnit. On asi věděl na co. Gyrien pozvedl meč. Naposled se na něj Arien podíval a zašklebil se. Měl to být asi úsměv. Gyrien bodl. Jeho syn se přestal zmítat.
,, Přísahám, u Sylany! Pomstu za mé syny všem nemrtvým!‘‘, zakřičel Gyrien do noci.



Válka lidí s nemrtvými,
Jako nekonečná se zdá.
Střetáš nepřátele s lidmi tvými,
A co ti ta válka dá?

Jenom utrpení, zkázu tobě,
Potom také zmatek a strach!
Ty pak se budeš otáčet v hrobě,
Že jest z tebe vrah.

A jak praví známé rčení,
Z války nic dobrého nevzejde,
Z války nic dobrého není,
A vzít to zpět - to nejde.

 

Autor: Lopik

 

  Komentáře
Jméno:

 

Text:

 

Ochrana proti spamu:
Napište číslici osm:
 

Tyran - 20.06.2011 | 12:10

tvoje pribehy me bavi stale vic :-) ale stejne se dycky tesim na konec na basnicku ;-)

Lopik - 08.09.2006 | 21:12

Dejme tomu, že mu rozsekl krček nebo něco takovýho! :D

jarin.... - 08.09.2006 | 13:35

pekne... ma to drobne musky (PODREZAL KOSTLIVCA - si to neviem dost dobre predstavit...), ale inaq sqele !!!

Lopik - 20.08.2006 | 21:01

Tak už je to spraveno ;-)

Lopik - 20.08.2006 | 19:08

Jo, jasně - to se spraví.. Jetro mi psal, že to dělalo problémy.. Díky za upozornění :)

mirakul - 19.08.2006 | 19:54

oprava: prvni a druha konci stejne:)

mirakul - 19.08.2006 | 19:53

jen te chci upozornit ze druha a treti kapitola konci stejne!

Lopik - 18.08.2006 | 21:17

Díky moc, tenhle je asi nejlepší ;-)

mirakul - 18.08.2006 | 19:22

musim pochvalit autora, dobry priběh

 
Copyright © 2005 - 2019 Heroes Centrum