Heroes Centrum - Česká centrála pro sérii HoMM

            V první řadě bych se rád omluvil za jednu chybku v minulém článku. Ta hydra má opravdu jen 6 párů očí, a nikoliv 12 hlav :-).

            Teď se ale posuneme v čase dál. Dnešním tématem bude druhý díl této herní série. Z osobního hlediska je to můj nejoblíbenější díl a z historického hlediska se jedná o díl, který jako první získal silnou skalní základnu fanoušků. Otázka však zní, v čem se tento díl lišil od svého předchůdce?

            Psal se rok 1996 a od vydání prvního dílu uplynul pouze jeden jediný rok. Tento fakt je velice zarážející, ani dnes ani tehdy nebylo běžné, že se hra dočká svého pokračování po tak krátké době, aniž by se nejednalo o nic víc než nově naprogramovaný příběh s absolutně stejnou grafikou. Tak, jak je tedy možné, že tým z NWC dokázal tak rychle vytvořit novou hru? No, odpověď je vlastně o několik řádků výše. V dnešní době bychom zřejmě mohli Heroes II přirovnat k hernímu rozšíření. Hra se totiž zakládá takřka na úplně stejných mechanizmech jako první díl, ve kterých bylo provedeno jen několik málo změn. Druhý díl však zároveň přináší velké množství nových prvků, ať už zcela nových nebo rozšiřujících původní mechanizmy.

            Hned při prvním spuštění hry si nejde nevšimnout zcela nové grafiky. Hra je detailnější, používá větší rozlišení a grafika budí komplexnější dojem. Takřka vše ve hře se dočkalo nového zpracování. Výjimku tvoří snad jen obrázky starých artefaktů a ikony některých z hrdinů, ale i ti se dočkali alespoň nějaké menší aktualizace.

            Když už jsme u hrdinů, přejdeme plynule k národům. Počet herních jednotek, stejně jako všeho ostatního, byl ve hře značně navýšen. Objevila se zde poprvé možnost jednotky vylepšit. Tuto možnost ale neměly všechny jednotky, tak jak to zná většina hráčů dnes, a poplatek za dodatečné vylepšení jednotky se rovnal dvojnásobku rozdílu jejich cen, což byl především u hlavních jednotek  později velký problém. Několik jednotek, celkem 7, se však dalo vylepšit zdarma na mapě. V Heroes II se také objevila jedna unikátní vzácnost mezi vylepšeními. Mám teď namysli Draky. Nemusím rozlišovat zda zelené či rudé, všichni draci, krom kostěných, sloužili v druhém díle pod nadvládou Černokněžníků. Draci v tomto díle měli tu zvláštnost, že měli vylepšení dvě. Začínali jste se zelenými draky, poté je vylepšili na rudé a nakonec na černé. Podobné schopnosti sice měl i párek hrdinů později v HoMaM III, ale toto byl jediný případ, kdy se jednalo o obecný mechanizmus a ještě k tomu v hradu.

            Kromě vylepšení se ve hře objevilo také pět nových neutrálních jednotek - Medúzy a Elementálové, a původní čtveřici národů doplnili dva zcela nové, světlo milující čarodějové a tmu vzývající nekromanti. Myslím, že nemusím zdůrazňovat, že bez těchto národů si herní světy jde nyní jen ztěží představit. Hlavně tedy nekromanti přivedli do hry nové mechanizmy a myslím, že už od svého prvopočátku patří k národům s největší popularitou.

            U národů bych se ještě rád pozastavil. Ve světech HoMaM i MaM je dán velký důraz na rovnováhu, ta je však zejména v druhém díle velice nejasná kvůli vzájemné provázanosti národů a jejich zjevným nevyváženostem, což kupodivu hře vůbec nevadí. Každý národ má svůj Dobrý/Zlý protiklad. Opakem lidí jsou barbaři, opakem čarodějů nekromanti a opakem černokněžníků kouzelnice. Přestože to je očividně takto míněno a zamýšleno, není to tak jednoznačné. Lidský křižák, i když oficiálně protiklad Kyklopa, má bonusy proti nemrtvým. Kostěný drak, oficiální protiklad Titána, se ve výsledku statistikami více podobá Fénixovi.

Titán naproti tomu je mnohem častěji dáván do porovnání s Černým drakem, jelikož jsou to jediné dvě jednotky, které mají 300 bodů zdraví. Národy jsou prostě celkově navzájem hodně provázané, a i když jsou protistrany dány mytologii světa, ve hře bývá situace často jiná.

            Nyní se podíváme i na další staré, dobré herní prvky, které se dočkaly rozšíření. Když budu počítat i datadisk Price of Loyality, který vyšel o rok později, se celkové množství artefaktů ve hře vyšplhalo na 99 kusů. Oproti prvnímu dílu, kde artefakty hlavně ovlivňovaly hrdinovy hodnoty, morálku, štěstí nebo množství bodů pohybu, mají artefakty v druhém díle knězem širší využití. Najdete zde všechno přes artefakty kouzla posilující či naopak je zakazující. Zajímavých je opravdu hodně a vyjmenovávání všech by mi zabralo dlouhou dobu. Podotknu jen, že většina z těch opravdu zajímavých se objevilo až v PoL, kde se také poprvé objevily skládací artefakt nesoucí jméno Štít Anduranu, pro informaci vypadal přesně jako hlavní ikona Heroes II a dle mě patří k nejlepším skládacím artefaktům vůbec.

            Další prvek, co dosáhl značného rozvoje, je magie. Objevilo se velké množství nových kouzel a řada z nich byla pro tento díl zcela unikátní a nemá v jiných dílech obdoby. Jedná se hlavně o kouzla Přivolej strážce a Zřícení dolu. Tato kouzla byla ve hře vcelku obtížné získat, protože patřila k vzácnějším své úrovně. Navíc čtvrtá úroveň cechu magie byla nejpřecpanější, bylo v ní hodně kouzel, hodně užitečných kouzel, a ve hře byla nejtěžší k sehnání, protože krom cechů magie nebyla jiná možnost, jak je získat. Objevila se tu také poprvé hromadná kouzla, která zde měla ještě podobu samostatných kouzel, když byly považovány za vylepšení původních kouzel. Na podrobné popsání všech kouzel si podobně jako u artefaktů budete muset počkat až se někdy dostanu k sepsání podrobné recenze druhého dílu. Ale magii stále ještě neopouštíme.

Jak jsem psal v prvním článku, byla magie v prvním dílu odlišně pojata než ji známe dnes. Byl to právě druhý díl, kdy se poprvé objevil systém magie, jak ho známe doteď. Kouzla byla nyní rozdělena do pěti úrovní podle své teoretické síly. Nově byla taky oceněna, kolik many bude stát jejich seslání. Množství many se odvozovalo do znalostí hrdiny v poměru 10 bodů many za 1 bod znalosti.  Znalosti tedy už neurčovaly kolikrát může hrdina dané kouzlo seslat, ale kolik many má na jeho seslání k dispozici. Tato změna pomohla hlavně základním kouzlům, kdy i hrdina se znalostí 1 je mohl seslat několikrát, naopak drahá kouzla mu byla nedostupná, protože na ně prostě neměl. Další výhodou byl také fakt že vám kouzla z knihy nemizely, pokud jste v prvním díle použili všechna kouzla, co jste měli v knize, kouzlo nenávratně zmizelo, dokud jste se ho znovu nenaučili. Teď vám stačilo jen si nějak doplnit manu a kouzlo bylo znovu nachystáno k použití. Nově se taky každý hrdina nemohl naučit do začátku všechna kouzla, k těm mocnějším musel mít přístup v podobě jedné schopnosti, ale o tom až v dalším odstavci...

Doposud jsme si řekli, kolik nových věcí se ve hře objevilo. Jak se navýšilo množství předmětů, kouzel, potvor, ale přinesla hra něco nového? Už jsem mluvil o novém pojetí magie, ale stále to není zcela nový prvek. Proč by tedy hra byla o tolik úspěšnější než její předchůdkyně. No, jeden nový prvek se tu skutečně objevil, druhotné dovednosti.

            Nově si totiž mohl hrdina při přechodu na novou úroveň zvolit jednu ze čtrnácti schopností. Hrdina měl vždy možnost se rozhodnou mezi dvěma (pokud teda tu možnost rozhodnutí měl). Každá z těchto dovedností měla 3 stupně, které zlepšovaly její účinnost. Pravděpodobnost, že se daná schopnost u daného povolání objeví, se značně lišila a k některým schopnostem neměla některá povolání vůbec přístup (nekromancii se třeba mohli naučit kromě samotných nekromantů už jen černokněžníci). Musím připomenout, že tyto schopnosti měly základ už v prvním díle, kde každé povolání mělo nějaký bonus, od kterého byly odvozeny schopnosti, které mají starší povolání do začátku. I když pravda, že schopnosti nebyly nijak zvláště propracované, položily základ pro jejich další rozvoj a daly hře další herní rozměr.

            Samozřejmě, že se tu objevilo taky mnoho dalších prvků, zejména v kategorii objekty na mapě, ale jejich zkoumání přenechám těm čtenářům, kteří tento díl neznají a které tento článek motivoval si první z opravdových legend této série zahrát.

S pozdravem Dave Jame

P.S. Tak příště hurá na trojky, to bude asi delší článek ;-).